Anotace:
Večer před Nadininým odjezdem se oba zamilovaní vydali na procházku zasněženou lesní cestou vedoucí k sáňkařské dráze.
„Nadino,“ začal Dietrich po chvíli, s pohledem upřeným na její štíhlé nohy v červených kozačkách z měkké kůže. „Než odjedeš, musím ti říct, že pro mne zatím nikdo neznamenal tolik, co ty. Už mi není sedmnáct, ale devětadvacet. Vím, co říkám, a ty to víš taky, viď.“
Mlčky přikývla a přitiskla se ještě pevněji k jeho paži.
„Z toho důvodu bych byl mnohem šťastnější, kdybys ještě zůstala. Protože nabídka k sňatku po tak krátké době se většinou nebere příliš vážně. Ale myslím to smrtelně vážně, Nadino. Chceš si mě vzít?“
Zastavili se.
Matné měsíční světlo ozářilo Nadinin obličej.
Její oči byly jasné, modré a zářící.
„Ráda bych si tě vzala, Dietrichu,“ řekla vážně, „a jsi první, komu to říkám. Spokojíš se s tím zatím?“
Přidáno: 01 Dub 2024
Pro stažení se přihlaste