Na svůj první výlet vyráží Pepa Polášek z Brna po kolejích, po nichž supěl vlak již před polovinou 19. století. Zavítá do Rajhradského kláštera, kde obdivuje monumentální barokní knihovnu, pokračuje kolem stepí, lužních tůní a výhledů s panoramatem Pálavy až do Břeclavi. Když něco neví, neváhá se zeptat zasvěcenějších: archeologů, knihovníků, krajinných architektů. Z Břeclavského nádraží, prvního místa na našem území, kde stavěl vlak, vede úchvatná jednokolejka do Lednice. Diváka tak čekají nádherné dronové záběry parní lokomotivy Skaličák, jak dýmá při jízdě mezi mokřady. Pepa Polášek se zastavuje v Poštorné, která stojí za zmínku kvůli charakteristickým stavbám z místních červených cihel. A konečně ho vítá slavná zahrada kolem zámku v Lednici, která je krásná i za deště. Vydatná jarní přeháňka zkrápí rybníky, vzácné rostliny i romantické zahradní stavby. A jelikož právě voda je tím nejdůležitějším živlem, který dává zdejší krajině život, nemůže se Pepa na počasí zlobit. Lednice je oblíbenou destinací cyklistů: je po dešti a Pepa vymění na chvíli vlak za kolo, projíždí loukami zpět až za Břeclav, kde navštíví nejen slovanské hradiště Pohansko, ale i tajuplné lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. „Tak se mi opatrujte,“ pozdravuje Pepa diváky. Týden uteče jako voda a další přehršel tipů na výlety, kam je nejlepší vyrazit vlakem, kořeněné informacemi z historie našich tratí a parních lokomotiv, už se chystá!

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Jízda s lokomotivou, která dostala přezdívku Líza, je jak cesta časem. Pepa Polášek objevuje místa kolem trati od Ústí nad Orlicí až po malebné předhůří Králického Sněžníku... Výletnický cestopis po zajímavých místech České republiky, která jsou jak korálky spojená řetízkem železnice, pokračuje druhým dílem. Právě železnice znamenala předěl v životě tkalcovských měst, jako bylo Ústí nad Orlicí. Není tedy divu, že Pepa na své první zastávce zkouší svoji zručnost v Hernychově vile, kde vystavují funkční repliku starého ručního stavu. Ostatně každý z nás už jistě mnohokrát řekl, že je něco „na jedno brdo“, ale jen málokdo tuší, že toto pořekadlo má svůj původ právě v konstrukci tkalcovského stavu. Na jedno brdo ale rozhodně nebude další putování. Nad romantickou Orlicí hlídá údolí zřícenina královského hradu Lanšperk. Na dýmající lokomotivu Lízu mávají cyklisté projíždějící kolem vody po jedné z našich nejkrásnějších cyklostezek. Pepa ale směřuje do temnějších časů: nad městem Králíky strmí Mariánský kopec korunovaný slavným klášterem. Zde byli v 50. letech minulého století internováni řeholníci ze zrušených klášterů. Ve stísněných, vězeňských podmínkách čekali na svou další pouť, která často končila v táborech nucených prací. A i další skok do předhůří Králického Sněžníku připomene těžké chvíle našich dějin. V pěchotním srubu K5 U potoka parta nadšenců provozuje muzeum, které dokumentuje marné odhodlání našich předků chránit křehkou demokracii v roce 1938. Ale dost chmurných myšlenek: blízké hory lákají k výšlapu až do oblak a dech beroucí výhledy působí jako očistná kůra nutná ke smíření člověka s minulostí. A dálky, které voní železem a párou, čekají na Pepu i milovníky výletů po železnicích a fanoušky starých mašinek i příští týden.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Útulnost rybníků, remízků, hlubokých lesů a renesanční Telče, Dačic a Slavonic obdivuje Pepa Polášek při jízdě s parní lokomotivou Kafemlejnek... Další várka tipů na výlety po známých i méně známých místech České republiky, která propojuje železnice, je tady. Na Pepu Poláška už čeká půvabná parní lokomotiva Kafemlejnek z roku 1901, jejíž nejvyšší rychlost 40 km za hodinu je přesně to tempo, které milují všichni výletníci dýchající pro romantiku dob, kdy se ještě tak moc nespěchalo. Navíc kvaltovat při putování mezi renesančními klenoty Telčí, Dačicemi a Slavonicemi by byl hřích. Chce to jen najít to správné nádraží a jít na výpravu za vydrami, poezií Ivana Magora Jirouse, nevynechat výhledy ze starých věží či projet se na lodičce po rybníku uprostřed města. Pepa si plní jeden z rošťáckých klukovských snů: alespoň na chvíli vypouštět rybník, ale nebojte se, kaprům zůstane vody dost. Lesy tzv. České Kanady jsou stále hluboké a půvabné, byť, jak si Pepa všímá, kůrovcová kalamita i tady nastupuje. Tento díl byl natáčen v roce 2019 začátkem léta, těsně před tím, než právě na Slavonicko dolehlo umírání smrkových lesů velmi silně. Snad se dokážeme o krajinu postarat stejně dobře jako naši předkové, kteří už od renesančních dob dbali o rovnováhu vody v krajině, o výstavbu rybničních soustav, ruku v ruce s kultivováním ducha.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Do hor tentokrát jede Pepa Polášek s obyčejnou elektrickou lokálkou, ale o zajímavosti z historie železnic a staré parní stroje využívané k dolování nouze nebude... Vyjet vláčkem na hřeben Krušných hor patří k nezapomenutelným zážitkům, přestože se Pepovi Poláškovi dnes nepoštěstí jet s historickou parní lokomotivou. Jeho výprava však přesto bude mít páru! A chybějící parní stroj v čele vlaku si vynahradí návštěvou Technického muzea v Mostě – Kopistech, kde mezi exponáty zaujímá čestné místo obří parní stroj, který poháněl soukolí uhelných dolů. Do vzhledu Krušných hor a jejich podhůří se důlní činnost otiskla snad nejvíce ze všech regionů České republiky. Pohledy na jizvy v krajině jsou někdy až depresivně děsivé, nicméně horníci zde hledali poklady země už od raného středověku, století páry, a tedy dobývání uhlí, vše jen urychlilo. A snad i monumentální rány následného 20. století zacelí čas a příroda. Odhlédnuto od hnědouhelných dolů a elektráren jsou zdejší panoramata úžasná a kraj uchvátí vnímavého cestovatele temnou krásou. Na východ se zvedají vyhaslé sopky Českého středohoří, na západ strmá hradba Krušných hor, kam stoupají železniční koleje, míjející ukryté skvosty klášterů, kostelů, starých vesnic, městeček i půvabných nádraží. Pepa se pokochá úvraťovou zastávkou v Dubí, kde se pokusí vyznat ve spleti ovládání výhybek a návěstidel. Na dobrodružnou výpravu zavítá do středověké štoly Lehnschafter v Mikulově – kde s překvapením zjišťuje, že železniční tunel míjí středověké chodby jen o pár desítek metrů. A na hřebenu v Moldavě nezbývá než doufat, že i jedna z ran 20. století, totiž vytrhané koleje do Německa, se v brzké době zacelí a příhraniční železniční provoz bude obnoven. Pro romantického výletníka by totiž bylo vítané, aby mohl vlakem pokračovat i na sousední stranu fascinujícího pohoří.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Po legendární železniční trati, která pamatuje rozmach českého trampingu, cestuje Pepa Polášek za poznáním a romantikou... Těžko bychom u nás hledali jinou železniční trať, která v sobě zosobňuje tolik klukovské romantiky připomínající zašlé časy drsných pistolníků, zkrátka fenoménu meziválečného tuzemského trampování. Trampování a vodáctví je na Sázavě pochopitelně živé dodnes, ale právě éra Boba Hurikána a jiných legendárních postav dala Sázavě název Zlatá řeka. A za vším tím stála vlastně železnice, která zpřístupnila divoký kaňon lidem z města. Pepa Polášek vyráží z pražského nádraží Braník, souprava je tažena nezaměnitelnou parní lokomotivou s přezdívkou Papoušek. Když vlak přejíždí přes slavný, 120 let starý Žampašský viadukt, evokuje záběr z dronu atmosféru klasických Verneovek. Pepa si jako vždy vybírá několik zajímavých míst podél trati, kam vyráží na podrobnější průzkum – a to nejen do trampských osad, ale i za prvorepublikovými vilami v Senohrabech, či na historickou říční plovárnu. Obdivuje místa, která inspirovala malíře Josefa Ladu k vytvoření jeho ikonických obrázků. A hlavně se na své pouti setkává s neutuchajícím nadšením místních patriotů, kteří opravují staré stavby a vdechují druhý život dědictví po našich předcích. Řeka, železnice, kulturní a technické památky tvoří zde na Sázavě jiskřící kaleidoskop. Tak neváhejte a vydejte se s Posázavským Pacifikem na vlastní objevitelskou výpravu.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Podivuhodná krajina nejzápadnější výspy Čech doslova vře nejen vývěry minerálních vod, ale i neklidnou historií 20. století... Karlovarská vřídla vítají Pepu Poláška horkou párou. Ještě je čas prozkoumat místní podzemí, dříve než zahvízdá lokomotiva. A už je tu povel k odjezdu a začíná další výletnické putování plné nádherných výhledů a zajímavých setkání. Lokomotiva tentokrát není parní, ale na trať mezi Karlovými Vary a Mariánskými lázněmi se skvěle hodí, neboť právě tady se už ve 20. letech minulého století testovaly motoráčky. První zastávkou na trati bude slavný Bečov nad Teplou, kde se skrývá jeden z nejvzácnějších zlatých pokladů světa: relikviář sv. Maura. Pepa pokračuje pěším výletem do nitra Slavkovského lesa, zdánlivě opuštěné končiny, kde to pod povrchem vře neklidnými dějinami 20. století. Vysídlení Němců a následný vznik vojenského újezdu tady srovnal se zemí celá města. Dnes je ovšem Slavkovský les jedním z nejcennějších chráněných území u nás. V Mariánských lázních by bylo škoda neokusit místní rašelinové koupele. A koleje nakonec Pepu dovedou až do Chebu, jehož památky jsou opět jedinečné. A když už dnes nebublala voda v kotli parní lokomotivy, podíváme se i do rezervace Soos, kde voda zdánlivě vaří v tzv. mofetách. Je to ovšem jen zdání: za klokotem se skrývají vývěry oxidu uhličitého, který bublá ve zcela studené vodě. Přijměte pozvání do čarokrásné a tak trochu jinak vypadající krajiny!

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Pepa Polášek vyráží na objevitelskou výpravu nejen za romantikou parních lokomotiv, ale také do krajiny, která inspirovala české spisovatele od Němcové po Škvoreckého... Tentokrát si musel celý štáb Putování pořádně přivstat: lokomotiva Velký Bejček, s níž už jsme se jednou potkali, totiž vyráží na svoji jízdu ještě před východem slunce. O to romantičtější bude svítání na trati mezi Opočnem a Novým Městem nad Metují. Místa, která chce Pepa navštívit, spojuje linie slavných i méně slavných rodáků. Vždyť třeba v Novém Městě nad Metují mají dokonce Betlém, jehož figurky jsou vyřezány podle vzoru místních patriotů. Zdejší krajina dala inspiraci mnoha významným českým spisovatelům – v Náchodě zajdeme do stejné pivnice, kde sedával mladý Josef Škvorecký – za odbočku mimo trať stojí slavné Babiččino údolí, které všichni dobře známe z díla Boženy Němcové. V Hronově se narodil nejen Alois Jirásek, ale i Josef a Helena Čapkovi, a společně se svým bratrem Karlem tady trávili čas dětství ve mlýně u dědečka. A na závěr celého výletu vyrazíme na skalní hřeben Broumovský stěn. Zde se jako maják nad vlnobitím skal zvedá úchvatná kaple Panny Marie Sněžné, neboli Hvězda, od slavného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ta hlídá cesty všech poutníků s dobrým srdcem a otevřenou myslí.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Trať mezi Brnem a Českou Třebovou patří k našim nejvytíženějším. Málokdo však tuší, kolik zajímavostí a krásy se skrývá coby kamenem dohodil od železničního náspu... Kdo pravidelně jezdí vlakem mezi Brnem a Prahou, jistě z okénka velmi dobře zná sevřené svitavské údolí plné tunelů a skal. Je to jedna z opravdu starých tratí, na které se vlaky proháněly už před polovinou 19. století. Pepa Polášek vyráží z Brna soupravou, která je tažena úctyhodným strojem z roku 1911 – lokomotivou, které naši předkové dali přezdívku Hrbáč – podle charakteristického tvaru kotle. Díky železnici a změně zákonů v polovině 19. století se v údolí Svitavy začaly kromě tradičního hutního průmyslu rozvíjet i textilky, často patřící významným židovským rodinám. Zároveň jsou turistické trasy mezi Adamovem a Blanskem skvělou vstupní bránou do blízkého Moravského krasu. Nedaleko Brněnce zapůsobí na poutníka pochmurným dojmem chátrající ruiny tzv. Schindlerovy továrny. Pepa ale chvátá na daleko příjemnější místo: k rybníkům nedaleko Opatova, kde má schůzku s Marianem Polákem, režisérem slavného přírodovědného filmu Planeta Česko. Pepa zjišťuje, jak nesnadné je natáčení vodního ptactva v bažinách. Také další zastávky na cestě budou plné překvapivých souvislostí a zajímavostí, které se schovávají nejen v přírodních zákoutích, ale i na zdech a za zdmi historických budov.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste

Lokomotiva Šlechtična supí prastarou krajinou Českého krasu a Křivoklátska. Pepa Polášek zavítá na místa, kde lidé žili od nepaměti, a která po staletí inspirují umělce... Výletnická pohádka s nádhernou lokomotivou začíná symbolicky na Smíchovském nádraží, které zvěčnil Pavel Nauman v knížce Pohádky o mašinkách. Hned za Prahou začíná prastará krajina Českého krasu. Josef Polášek nejprve obdivuje staré statky ve vesnici Mořinka, z okna vlaku zamává slavnému Karlštejnu a vyráží do místa zvaného Sv. Ivan pod Skalou. Kostel s klášterem je ukrytý v malebné krasové kotlině, jejíž kouzlo výletník nejvíce ocení z nadhledu okolních skalních vyhlídek. Pepa pokračuje do blízkého hornického skanzenu Solvayovy lomy, jehož expozice o dolování v Českém krasu stojí za pozornou prohlídku. A zase dál, vláčkem až za Beroun, hluboko od pravěku: hradiště ve Stradonicích patří k největším keltským sídlištím na území středních Čech. Při putování krajinou Berounska nelze vynechat místa, která inspirovala slavného spisovatele Otu Pavla: Pepa si alespoň na chvíli vyzkouší roli převozníka V Luhu. Pak údolí Berounky opouští, lokomotiva Šlechtična pozdraví hvízdáním siluetu majestátního Křivoklátu, trať se stáčí do prudkých údolí a hlubokých lesů. Z hvozdů se vynoří u Rakovníku. Cíl je však ještě o kus dál, v Lužné, kde se nachází monumentální expozice lokomotiv, kterou žádný obdivovatel starých strojů nesmí vynechat.

Přidáno: 15 Zář 2026
Pro stažení se přihlaste