„Má mě rád – nemá mě rád, má mě rád…“ Viky stála časně ráno v parku a otrhávala kopretinové lístky. Nechovej se přece jako zamilovaná žába, napomínala se, V té tmě jsi ani nemohla pořádně rozeznat jeho obličej. Kdoví, jak vypadá ve dne. Když to tak uvážím, radši bych ho už neviděla, dumala dál. Mohlo by to rozbít můj sen, a byl to krásný sen. Nic víc.
Přidáno: 17 Led 2023
Pro stažení se přihlaste