S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem do útrob rudonosné hory nad bolivijským městem Potosí, na indiánský karneval a do solného hotelu... Náhorní plošina Altiplano leží v jihozápadní části Bolívie a je obydlena převážně indiánským obyvatelstvem - Kečuánci a Aymary. Na pozadí ohromujících přírodních krás nehostinného kraje vedou drsný život, ve kterém se snoubí španělský vliv katolické víry s tradičními pohanskými zvyky. Nádherně to ilustruje karneval La Diablada, který je unikátní přehlídkou indiánských kostýmů ve jménu uctění Panny Socavónské. Oblast je málo osídlená, ale její centrum Potosí bylo kdysi jedním z nejlidnatějších měst světa a svou velikostí v době svého největšího rozkvětu dokonce předčilo Paříž i Londýn. Pod dominantou města, horou Cerro Rico, se totiž nacházely největší stříbrné doly tehdejšího světa. Po tomto kovu už dávno není taková poptávka, ale těžba neustala a její způsob se od středověku změnil jen málo včetně skutečnosti, že se do hlubin země stále vydávají i děti. To jim však nebrání svádět v ulicích starobylého města oblíbené vodní bitvy. Cestou jsme neopomenuli ani největší solné jezero na světě, na jehož pobřeží vznikl architektonický unikát - hotel postavený ze solných cihel a vybavený nefalšovaným solným nábytkem.

Přidáno: 11 Bře 2025
Pro stažení se přihlaste

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za příběhem starého argentinského vinaře, adeptkami na hroznovou královnu krásy a na úpatí nejvyšší hory amerického kontinentu... Argentinskou oblast Mendoza v podhůří andských vrcholů proslavilo víno. „Mendocinos" udržují tradici jeho pěstování po staletí a vrcholem každého roku je přirozeně sklizeň. Během prvního březnového týdne, tedy na jižní polokouli na začátku podzimu, se koná Fiesta de la Vendimia. Kromě symbolického vyjádření díků za sklizeň je zlatým hřebem oslav volba královny vinobraní, s níž se obyvatelé osobně seznamují při velkolepé přehlídce. Zatímco v nížině panuje vinařský ruch, rozlehlá horská oblast Mendozy je z větší části téměř pustá. Život zde ustrnul po nedávném zrušení železnice, která oblast spojovala s chilskou metropolí Santiago de Chile. Transandská železnice vedla po kamenitých úbočích horských velikánů, mizela v mnoha tunelech a překonávala hluboké rokle na montovaných můstcích. Byla nejen tepnou hor, ale i unikátní dopravní stavbou svého druhu. Také proto dnes usilují různé spolky o její záchranu a znovuuvedení do provozu. Veškerá přeprava zboží se nyní odbývá na korbách nákladních vozů a horské vesnice se následkem toho postupně vylidňují. Místní je opouštějí a na jejich místo nastupuje turistický průmysl. Rozmáhá se především horolezectví a trekking, přičemž hlavní trasy kopírují bývalou železnici. Zvláštní skalní útvar Puente del Inca – přírodní most pnoucí se přes řeku Las Cuevas – láká do hor návštěvníky z celé Jižní Ameriky. Ovšem hlavním magnetem je hora Aconcagua, nejvyšší vrchol obou Amerik tyčící se do bezmála 7000 metrů nad mořem. Protože hora je pro vysokohorské turisty schůdná, snaží se ji ročně zdolat okolo 3500 lidí. Nával novodobých dobyvatelů ze všech končin světa většinou ponechává bez povšimnutí malý hřbitůvek v ústraní cesty k hoře, kde odpočívají ti z méně šťastných vyzyvatelů.

Přidáno: 13 Kvě 2025
Pro stažení se přihlaste