Příběh schizofrenika – monstra Antonína. Kdyby mě Belfík toho večera nevytáhl z domu, nikdy by se nic nestalo. Belfík, neboli Belfegor, vyžaduje venčení skoro každou hodinu. Je to tak ošklivý pes, že dostal jméno podle jednoho stejně tak ošklivého čerta. Už ani nevím, ve které pohádce to bylo, ale utkvělo mi v hlavě úsloví, když mu ostatní udělali nějaký naschvál. „Jen ať má Belfegor vztek!“ schvaloval tu šikanu i nejvyšší ďábel – Belzebub. Nezdálo se mi to spravedlivé, ale ještě méně spravedlivé bylo, když venčení toho psa spadlo na mne. „Proč zrovna já?“ opakoval jsem zas a znova. „Protože to potřebuješ nejvíc!“ usadila mě vždycky moje manželka. Ne že by to nebyla pravda, zdravotní procházky mi doporučoval i doktor Laštovka, ale občas jsem aspoň marně protestoval. Proč musím s tou obludou chodit vždycky jen já, když si ji domů přivedla moje choť?
Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste