Hrabě Veit von Hennenberg seděl v bratrancově kanceláři. Před sebou měl sklenku whisky, v níž se pomalu rozpouštěl led, ale malíř se jí ani nedotkl. V tváři měl stále ještě údiv nad bratrancovým přáním, či spíš rozkazem, a v ústech pachuť. „Co na mě tak vyděšeně zíráš?“ přerušil hrabě Nikolaus tísnivé mlčení. „Ty přece obvykle nemíváš zábrany. Jsi zosobněná lehkomyslnost a máš za sebou plno zlomených ženských srdcí.“ „Jsem možná lehkomyslný, ale to, co na mě žádáš, je nemožné, ba dokonce to je vyslovená sprostota!“ „Jak to? Je to obyčejný obchod. Ale když nechceš, můžeš vyplatit směnky.“
Přidáno: 24 Zář 2023
Pro stažení se přihlaste