Nad jezerem ještě ležel jemný závoj mlhy, když Bert Holler přijížděl k starému hostinci na břehu. Měl výbornou náladu, k čemuž přispěla i schůzka s panem Weberem. Ten člověk mu dokonce povolil zálohu, jestliže bude ochoten přijet na zámek Kornreuth už v příštím týdnu. Zřejmě se svým sňatkem velice spěchal. Zaparkoval a otevřel kufr auta, aby si připravil věci na vycházku. „Ten košík s jídlem vypadá lákavě,“ ozval se za ním jasný dívčí hlas. Když se otočil, spatřil Nikolu vystupovat ze sportovního kabrioletu. „Tak přece ještě existují ženy, které dovedou být dochvilné,“ řekl radostně. „Strýček, který mě vychoval, byl důstojník a nedochvilnost prostě nesnášel,“ zasmála se Nikola. Když se pak procházeli po břehu jezera, položil jí Bert ruku kolem ramen. „Není to tu romantické?“ zeptal se jí a pokradmu si ji ze strany prohlížel. „Nebo snad nemáte romantiku ráda?“ „Naopak. Život ve městě, jaký teď musím vést, se mi zdá příliš střízlivý. Nevím, jak to se mnou půjde dál.“ „Rodiče vás ještě nedali hledat? Chci říct…“ „Já jsem už celý týden plnoletá,“ přerušila ho. „Ostatně rodiče už nežijí.“
Přidáno: 22 Kvě 2023
Pro stažení se přihlaste