Barevná mlha přece neexistuje, uvažovala Gerta Camrumová. Proklatě, něco takového není možné, to je přece jen... V myšlenkách se stále zabývala tímto tajemným jevem, pro¬tože barevné plynné závoje ji obklopovaly podobně jako mělká voda, kterou se brodila. Nebyly to křiklavé barvy, docela se k mlze, měkké, beztva¬ré, vše zahlazující, hodily. Podobně jako vlny, valící se ke břehu a téměř okamžitě se vracející nazpět do mořských hlu-bin. Jedna za druhou... Pohybovala oběma rukama, jako by chtěla odsunout stra¬nou ony neustále kroužící mlžné mraky. Ty však znovu a znovu vracely...
Přidáno: 04 Kvě 2021
Pro stažení se přihlaste